Blacks among us

13. července 2013 v 7:02 | Mavis Eveline Strix |  Úsudky
Kráčate po ulici, znudene pozeráte na tváre bežných ľudí, až kdesi vdiaľke zachytitíte nezvyčajnú tvár, v respektíve nezvyčajnú farbu ľudskej tváre. Už z diaľky viete, že je tmavšia ako bežne viditeľné. Je vám úplne jasné, že ide o Černocha pochádzajúceho netušiac odkiaľ. Určite ste už takúto situáciu zažili. Aká bola vaša reakcia? Väčšina ľudí pokračuje v chôdzi, avšak stredobodom ich pozornosti je práve človek tmavej pleti prechádzajúci napríklad oproti ním. Je úplne bežné, že z takýchto ľudí tu v našich končinách nevieme odtrhnúť pohľad. Ide o raritu, vidieť tu takého človeka. No aktuálne sa ma zmocňuje pocit, že ľudí s tmavou pleťou vídame na uliciach omnoho častejšie ako po iné roky. V niektorých slovenských mestách je to dokonca niečo ako samozrejmosť nadobudnutá mesiacmi a mesiacmi stretávania černochov. Ako je to vôbec možné? Je všeobecne známe, že Slovensko je veľmi (ako to napísať...) ekonomicky a z môjho pohľadu mladej osoby celkovo veľmi nevyspelá krajina. Osobne sa musím priznať, že pri pohľade na cudzincov sa mi do mysle vnorí otázka: "Čo tu hľadajú? Prečo sú tu? Čo už im táto krajina môže poskytnúť?" Niečo na Slovensku však predsa len bude, keď sú tu v minulosti ľudia vyznačovaní ako veľká rarita, viditeľní úplne bežne.

Pred pár týždňami sa mi v súvislosti s ľuďmi s tmavou pleťou stala veľmi nepríjemná situácia. Kráčala som po námestí s mojim mladším bratom a v jednom okamihu som si uvedomila, že sa niekde uprede pozerá. Keď som sa pozrela jeho smerom, spozorovala som objekt, ktorý môjho brata tak zaujal - nikto iný, ako Černoch. Vyslovene naňho civel a samotný pán/chlapec si to uvedomoval tiež. V rýchlosti som do brata štuchla a rozhodla som sa pozerať pred seba, nie na toho kráčajúce černocha. Už niekoľkokrát som sa totiž skúšala vžiť do ich situácie - predstavte si, že kráčate ulicami nejakej cudzej krajiny a zistíte, že všade, kam sa len pohnete a kam sa len dostanete, všade na vás upierajú svoje pohľady a hľadania na vás ako na niečo nadpozemské. Samozrejme, ako som spomínala vyššie, Černosi sú v tejto oblasti ešte stále rarita, preto je úplne prirodzené, že pútajú pohľady ostatných ľudí. Samotní ľudia tmavej pleti si sú podľa všetkého vedomí toho, že po prekročení hraníc ich rodnej krajiny na nich v krajinách, kde sa Černosi nevyskytujú, na nich ľudia budú pozerať zvláštnymi pohľadmi.


Vezmime do úvahy na Slovensku v súčasnosti veľmi rozšírených Japoncov či Číňanov. Keď kráčajú oproti nám oni, vnímame ich odlišnosť, no nevisíme na nich pohľadom. Prečo? Pravdepodobne kvôli tomu, že sú síce odlišnejší od nás, Slovákov, no stále majú svetlú farbu pleti, takže nám to podľa všetkého príde ako úplne normálny fakt. Taktiež ich v pomerne dosť veľkom množstve stretávame na trhoch či obchodoch. Dalo by sa tvrdiť, že sú už akousi súčasťou Slovenska.

A aby som sa ešte predsa len vrátila k Černochom, moje prianie už niekoľko rokov je akceptovať ich takých, akí sú a ukázať im, že aj tu, na Slovensku majú otvorené dvere a síce, ťažko povedať prečo, by túto krajinu mali aspoň raz navštíviť, nech je to už z akéhokoľvek dôvodu. Musíme si teda uvedomiť, že možno práve kvôli poväčšine zlým pohľadom ľudí so svetlou pokožkou sa cítia v určitých krajinách zle, možno ako vyhnanci. Určite vám je známe, že nie až tak dávno boli práve Černosi žijúci v Amerike kruto utláčaní, odcudzení ľuďmi so svetlou farbou kože a často zabíjaní len preto, že sa ako Černosi narodili. Samotný kráľ popu, Michael Jackson, je dostatočným dôkazom na to, že Černosi si toho v minulosti vytrpeli viac než dosť. Mnoho ľudí k ním aj cez to všetko prechováva úplne opačný názor ako ja. Som si toho vedomá a aby som bola úprimná, je mi to ľúto. Medzi "bielym" a "čiernym" človekom podľa môjho úsudku žiadny rozdiel nie je. Tak, ako nie je rozdiel medzi Nemcom a Američanom, Chorvátom a Bulhárom či Talianom a Španielom. Všetci sme ľudia, síce odlišní, ale predsa jedného druhu. A aj Černosi sú ľudia, pretože nesmieme zabúdať na to, že nie je dôležité, ako človek vyzerá, ale čo prechováva vo svojom vnútri.

Videli ste už niekedy vo Vašom meste/okolí Černocha?
Mali ste možnosť prehovoriť s ním pár slov/poznáte nejakú takú osobu osobne?
Aký máte názor na osoby s tmavou pleťou?
Čo vy a rasizmus?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 SarSa | Web | 13. července 2013 v 9:19 | Reagovat

Je to velmi pekne napisaný článok.Ja som sa ešte s černochom nestretla ale podla mna su to taki isty ludia ako my tak by sme ich nemali odcudzovat,ako si aj pisala vo svojom članku...Ja sa skor v meste v,kt. žijem stretavam pomerne s Vietnamcami.A ak mam povedat pravdu zo začiatku som si ich všímala,ale teraz ich už beriem jak sučasť mesta :)

2 Ali | Web | 13. července 2013 v 10:28 | Reagovat

Tak, bydlím ve Vídni a tu to teda žádná rarita není, že. :D A abych odpověděla i na druhou otázku, tak ano. :)
A no, neřekla bych, že by ve mě bydlel nějaký malí rasista :D Většinou nevěřím na předsudky a raději si vytvořím svůj vlastní názor o konkrétní osobě, ne o rase.

3 Adelaine | Web | 13. července 2013 v 20:02 | Reagovat

Já černochy moc často nepotkávám, u nás spíš vidím Araby nebo takové podobné snědé, Indické nebo Arabské národnosti. Ale jednou, když jsme natáčeli před knihovnou, tak se nás zeptal jeden pár na cestu k univerzitě. Byli to fajn lidi, prostě jsme jim nějak krkolomnou angličtinou odpověděli a šli, byli usměvaví, byli fajn. Osobně já tohle nehrotím. Zírám i na bělochy, kteří mě něčím zaujmou, zírání je normální, nějaká barva pleti je úplně jedno.

A trochu nechápu to "jaký máte názor na osoby s tmavou pleté". Jaký bych na ně asi tak měla názor? Co mění na člověku to, jakou má pleť? TOHLE je podle mě mnohem větší rasizmus, když to tak řeknu, než třeba že se nám tu nelíbí nezaměstnanost spousty Romů. Protože to je oprávněné a nejde o barvu pleti. Ale když někdo vidí černocha a vidí něco zvláštního nebo se zeptá jaký mám názor na lidi s tmavou pletí, přijde mi to takový divný. Rozhodni ti tu nenadávám, že jsi rasista! Ale zamysli se, protože já nad tím přemýšlím tak, že prostě si o nich myslím to, co o všem. Vždyť je jedno, jakou mají pleť. Pokud ho vidíš, můžu akorát tak přemýšlet z jaké je země a jak se tam asi žije, ale to je vše. Jsou to lidi jako my. :)

Takže asi vyšlo najevo, že nejsem rasista, nelíbí se mi nepřizpůsobí občané jakýchkoliv barev, pohlaví, národností nebo živočišných druhů, to je mi upřímně úplně někde. Když je ten člověk uctivý v cizí zemi a je slušnej, tak ať je třeba duhovej s tykadlama. ;) Whatever.

ALE trochu mi vadí to, jak se to teď ve světě úplně míchá. Neříkám, že by každý měl být ve svojí zemi a kolem ostnaté dráty, nebo někdo z Afriky že nemůže jet sem, kde má možnost dobře studovat. Ale nechápu, proč by se třeba muslimové nebo vietnamci po velkém stěhovat do jiných zemí, je to takové zvláštní, každý má své místo, to je můj názor.

4 Vendy | Web | 14. července 2013 v 0:26 | Reagovat

Poslední dobou ani ne... ale dřív jsem prodávala jízdenky (vlakové) a zažila jsem dva druhy cestujících (přišli hned po sobě, takže rozdíl byl nebe a dudy) - místní člověk, tedy bílý, hulvát a hrubec, bez pozdravu, jen kváknul město kam chce, hodil mi peníze, sebral jízdenku a nazdar.
Vzápětí černoch, přišel, pozdravil Dobrý den, já bych chtěl jízdenku do... (už nevím kam), předal peníze, dostal jízdenku  -Děkuji, na shledanou...
Byla jsem úplně paf.
Ale nechci nikoho bagatelizovat, oni se blbi najdou i u nás i ve světě.
Černocha u nás moc nevidět, poslední dobou, tak se nedivím, že to mimoděk stáčí zraky ke koukání. :-)

5 Vendy | 14. července 2013 v 0:29 | Reagovat

[4]:P.S,. taky vycházím z toho, že žiju na lontě a taky tam pracuji, takže do města se dostanu zřídkakdy a na lontě jsou většinou jen místní lidičkové... :-)

6 Mavis E. Strix | E-mail | Web | 14. července 2013 v 11:31 | Reagovat

[3]: Musím zareagovať na tvoj komentár a zapísať si do hlavy, že inteligentní ľudia ešte, chvalabohu, nevymreli. Tak nejako v kútiku duše som čakala, že mi niekto za tú otázku vynadá, pretože som si uvedomila, že úplne protirečí tomu, čo som písala v článku. Patrí ti klobúk dole! :)

A čo sa miešania týka - súhlasím! Absolútne, absolútne, absolútne súhlasím!

7 rufus-and-grasshoppers | Web | 14. července 2013 v 17:39 | Reagovat

prišla som sa ti poďakovať za všetky tvoje doterajšie komentáre, čudujem sa že na tem môj blog vôbec niekto chodí..no, nemám už veľmi čo povedať takže len vďaka :)
možno keď budem na tom trochu inak, napíšem aj niečo iné než len poďakovanie..

8 Lulu | E-mail | Web | 14. července 2013 v 18:41 | Reagovat

No, reagovať na tento článok mi príde mierne divné, lebo je mi absolútne jedno kto má akú farbu pleti, mám asi tucet kamarátov černochov a sú to ľudia takí ako iní.

Ja sama som z polovice Číňanka a musím trochu nesúhlasiť s tým, že na Aziatov ľudia nereagujú až tak ako na černochov. Stále na mňa ľudia zazerajú, aj napriek tomu, že nie som typické čínske dievča. Ja mám takmer 1.80 m, nie až tak šikmé oči a mierne plochý nos, ale niekedy keď vojdem do autobusu, deti na mňa ukazujú prstom a kričia "Aha, tam je číňanka". Pravdupovediac, je mi to jedno, ale je to otravné.

Ale musím uznať, že v porovnaní s minulosťou sa v súčasnosti nájde menej zvedavých očí. Chvalabohu. :D

9 N. | Web | 14. července 2013 v 19:05 | Reagovat

Jsem ten případ, co na něj bude hloupě koukat, jako by viděl unicorna. Nemám nic proti nim, ani je nijak neoslavuju, ale přece jenom, výrazná tvář mezi ostatními, nudnými, mě zaujme.
Mockrát se mi nestalo, že bych na ulici potkala černocha. Vlastně se mi to vůbec stalo jenom párkrát. O to mi to možná přijde jako větší...zážitek? Něco nevšedního.

Ah, ten zážitek s bratrem nemohl být moc příjemný. Mé mamce, když jsem ještě byla malá, se stala taky takováhle trapná věc. Měla jsem panenku, černošku. A říkala jsem jí Bubu - už ani nevím proč. A s mamkou jsme tak jely po městě, já byla v kočárku, a najednou hned vedle toho kočárku stál černoch. A já na něj prý začala volat "Bubu! Bubu!" Chudák máma, musela se cítit hrozně. I ten černoch, jestli bral nějak vážně.
Já je docela obdivuju, že si jen tak jdou po ulici. Jasně, nemyslím to tak, že jsou jiní. Jiná rasa, barva pleti a lidem to může vadit. Obdivuju je, že si vyjdou po ulici a téměř si nevšímají toho, že na ně všichni civí. A oni opravdu všichni civí. Že na to mají trpělivost.

Ano, Asiaté už nějak moc nevyčnívají, ale neřekla bych, že je to proto, že jsou nám víc podobní. Kam jdu, tam je jich spousta. Prostě jsme si na ně už zvykli. Třeba já si nedokážu představit, že bych vyšla z brněnského nádraží a ani jednoho asiata nepotkala. To je vlastně nemožné.

Občas se k černochům snažím chovat i lépe než k ostatním. Ani nevím, proč to tak je. Možná proto, že jsou taková výjimka a chci, aby se tady cítili dobře, aby se cítili stejně jako bílí, jako ti, ke kterým se všichni chovají samozřejmě.

Přesně tak. Černí a bílí, je to jedno. Kolikrát je "černý" lepší než "bílý". Vadí mi rasizmus. Vadí mi, že i přes to, že by měl mezi nimi být rozdíl jen ten, že na první pohled vypadají jinak, je stejně lidi rozlišují. A nejvíc mi vadí lidi, kteří zastávají názor, že rasizmus je to nejhorší, co může být, a mezitím se jim vyhýbají co největším obloukem a hážou o nich hloupé vtípky. Tyhle lidi opravdu ze srdce nesnáším.
Perfektní článek. :)

10 Infinity | Web | 15. července 2013 v 11:02 | Reagovat

Já černochy moc nepotkávám, ale vůbec nic proti nic nemám. Odjakživa mám negativní postoj k rasismu. Nechápu lidi, kteří odsuzují druhé kvůli barvě pleti, vůbec mi to nepřijde tak správné.
Každý člověk by měl být posuzován podle toho jaký je a ne podle jeho barvy pleti.

Napsala jsi ten článek nádherně, každý by se nad tím měl zamyslet a vzápětí by se každý měl zamyslet sám nad sebou, jak na to nahlíží.

Jsi pro mě inspirací v psaní takových článků, všechno umíš tak správně pojmenovat a jsi tolik rozumná. :)

11 Em. | © shaymitchell-daily | Web | 15. července 2013 v 13:27 | Reagovat

Když jdu v Čr po ulici a jde černoch, řeknu si v duchu: "Hele, černoch!" A koukám na něj, ale ne, že bych se mu smála nebo proti němu něco měla, ale protože je to zvláštní, když všude jsou stejní lidé a najednou černý člověk. :) Když jsem byla letos v londýně, tam jsou všude a u černochů jsem i byla doma. Jsou milí, ale u těch co jsem byla, byli spíš takový, že jedli u televize a ani si snáma nechtěli moc povídat... Jinak soutěžím v jedné soutěži na blogu o autogram Seleny Gomez a Justina Biebera. Jinak bych hlasy nesháněla, ale ráda bych (kdybych měla nejvíc hlasů a vyhrála) dala bych tyto autogramy své sestře k narozeninám. Hlasovala by si prosím pro mě(Em.)tady: http://ian-somerhalder.blog.cz/1307/autogram-seleny-gomez-hlasovani  a tady:http://ian-somerhalder.blog.cz/1307/autogram-justina-biebera-hlasovani
Děkuju ti moc, když budeš hlasovat! Pokud ne, nevadí.. :)

12 Claire Drayen. | Web | 15. července 2013 v 23:21 | Reagovat

Mám moc ráda tyhle tvoje úvahy, ať už jsou o čemkoliv. Vždycky vyjádříš všechno, co je potřeba a napíšeš, s čím souhlasím i já.
Je fakt, že ve městě kde bydlím, jsem ještě nikdy v životě člověka s černou pletí nepotkala. Vím, že v Praze jich je mnohem víc, když jsem tam byla třeba na výletě se školou, vždycky jsme nějaké černochy potkali. Já na ně nijak moc nezírám, nemám tu potřebu. Vím ale, že moje kamarádky když vidí černocha hned začnou "Jé hele černoch!" a chovají se hloupě. Ještě na sebe takhle upozorňovat. Ta oběť se většinou jen usmívá, asi už jsou na to zvyklí, ale stejně mi to přijde neomalené. Vsadím se, že třeba v Americe to moc neřeší, jasně, je tam rasismus, ale potkávat černochy je tam úplně běžné, takže nemají potřebu na ně zírat a okukovat je.
Moc se mi líbí tvá poslední věta, vyjadřuje toho víc, než by se zdálo :)
Ještě abych odpověděla na tvoje otázky,
na první už jsem jakžtakž odpověděla výš takže teď ty další.
Ne, já s žádným černochem nikdy nemluvila, čehož je mi trochu i líto, přestože vím, že jsou to úplně normální lidi, stejně bych chtěla nějakého poznat.
Pokud se jedná přímo o černochy, nemám nic proti. Jak jsi psala i ty, vytrpěli si toho už dost, nemám za potřebí je nijak odsuzovat.
Rasizmus... Já nemám ráda třeba romy, neplatí to na všechno, vím že jsou i slušné rodiny a ani se v tomhle směru za rasistu nepovažuju, ale prostě je nemám ráda za to co dělají. Přijdou mi opační k černochům, černoši se snaží začlenit, kdežto romové se pořád chovají... no ne příliš dobře. To je alespoň můj názor.

13 Harbin | Web | 21. července 2013 v 12:36 | Reagovat

Já pocházím z maloměsta, kde jedinou občasnou zvláštností jsou němečtí turisté... jinak nic. Ale cestou vlakem seděl o podál jeden muž tmavé pleti, příjemně překvapen jsem byl i při cestě do pravoslavného "chrámu" (?) v Olomouci, kdy proti mě stál muž, kterého bych tipoval až odněkud z Afriky (protože dle mého nějaké ty rozdíly určitě jsou). Musím říci, že jsem byl tehdy nadšen, u nás to není příliš obvyklé, je škoda, že jsme tak málo multikulturní země. Co za příjemný kulturní šok to byl v Paříži, kde jsme narazila na spoustu muslimek (někdy musím říci, že mi je za ně až horko, jak je vidím v černých hávech zahlené od hlavy až k patě, to indické ženy mají mnohem pestřejší výběr :)
Všehovšude jsem se u nás potkal asi třikrát s člověkem s tmavou pletí a vždy se na něj lidi otáčeli a vůbec, byli zvědaví... to se v Paříži vůbec nedělo. V něčem jsou ty velkoměsta přece jen lepší; můžete kráčet po ulici a otočí se na vás tak jeden dva lidi, pokud se jim budete líbit a ne celá ulice jen proto, že vypadáte jinak...
A abych odpověděl i na další otázky... nikdy jsem neměl možnost s někým takovým  prohodit pár slov. Možná tak v jednom u butiků v městě lásky, kde jsem byl jediný světlé pleti (a na okamžik jsem pocítil ten pocit, který přisuzujeme lidem jiné barvy pleti... něco jako... že tam nepatřím. Ale bylo to také čtyři roky zpátky, ve čtrnácti letech jsem byl mnohem větší asociál než jsem nyní :D Tam tehdy na mě kdosi promluvil, ale francouzsky, načež jsem raději odešel, protože jsem měl pocit, že jsem udělal něco špatnéh :D A pěkný pohled se mi naskytl také na jedné ulici, kde vedle sebe stál policajt tmavé pleti, robustí a vážný a stejně přísná, ale drobná, blond a se světlou pletí žena. Člověk si v tu chvíli uvědomí, jak je skvělé, že je ta nesmírná rozmanitost na světě. Jít po městě a slyšet za sebou cizí řeč je pro mne ráj... byť je to dětinské, že mi dělají radost takové věci... ale alespoň  nehlásám myšlenky ostrého nacionalismu a nechci vyhnat všechny obyvatele cizího původu.
A co se týká rasismu... byl jsem vychováván liberálními rodiči, kteří mi žádné předsudky do hlavy nevtloukali... možná si jen od lidí (ale to skoro od všech) držím trochu odstup ale to je nezávisle na barvy pleti, rasy, vyznání či sex. orientaci. Nic proti ničemu.
A ani s romy problém nemám, nikdy jsem nicítil vůči nim nějakou zášť, my bydlíme v ulici, kde je několik rodin a jsou pracovití a veselí jako většina lidí z okolí. Žádné problémy nikdy nebyly a ani nejsou, ale také se u nás nenachází žádné ghetto, kde se mohou některé špatné vlivy akumulovat a poté vypěnit v nějaký konflikt. Nevytlačoval bych romy na okraje města (jak jsem to viděl třeba na okraji Brezna ve středním Slovensku, kde to vypadalo jako indické slamy - něco takového jsem viděl poprvé v životě...
Článek je zajímavý... jen mne u všech článcích o toleranci poněkud rozčiluje "také lidi". (Gayové jsou taky lidi jako my, černoši jsou taky lidi jako my), zní to poněkud nadřazeně, i když to tak třeba nikdo myslet nemusí... to je problém ve skladbě češtiny. Všichni jsou lidé, ne TAKY lidé... někdy mne náš jazyk nesmírně rozčiluje (o genderové nerovnosti ani nemluvit :D) celkově však mám z tvého článku dobrý dojem, je to dobré zamyšlení nad úrovní Slovenska (a Česko není až tak extrémně rozdílné, i když se v posledních letech názorově rozcházíme a oba státy se snaží nepěkně vyhraňovat své místo vůči druhým...
Neměli by jsem lidi posuzovat jako člena nějaké skupiny (sociální, národnostní) ale jako individuum, v tom tkví jádro věci, ne? :)

14 Mavis E. Strix | E-mail | Web | 21. července 2013 v 18:22 | Reagovat

[13]: Ďakujem za tvoj milý a zároveň dlhý komentár, ktorý ma veľmi potešil :)

Aby som sa zbytočne nevyjadrovala ku každému bodu, prejdem hneď na koniec, k tej formulke "takí ľudia". Máš pravdu, takto som sa nad tým nezamýšľala a vlastne ma to ani nenapadlo. Ďalej máš úplnú pravdu v tom, že ľudia sú si rovní a nemali by sme ich posudzovať podľa ich sociálnej alebo národnostnej skupiny.

A áno, správne si poznamenal, že článok sa týka nesprávneho posudzovania ľudí :)

15 majdajackson | 24. července 2013 v 16:11 | Reagovat

Sice nejsem ze Slovenska, ale i u nás v Praze se to takovými lidmi jenom hemží, osobně mě zajímají proto, že v nich hledám jisté podobnosti s Michaelem Jacksonem, prostě ať už vidím jakkoli starého černocha má na hlavě afro, vždy vyzařuje něco stejného, co cítím z osoby MJ. S mojí kamarádkou občas vycházíme na lov jen je pozorujeme a usmíváme se na ně, je to pro ně něco jiného, nejsou prohlíženi zvláštními pohledy, které se jim nelíbí, stejně tak jak se oni nelíbí autorovi toho upřeného pozorování... :D Osobně jsem poznala několik těchto lidí a jsou velice milí, lidé v mém okolí je berou jako naprosto normální součást  světa a o rasizmu se rozhodně nedá hovořit a to jsem moc ráda, protože rasizmus odsuzuji...

16 K. | Web | 24. července 2013 v 19:07 | Reagovat

Já ani nevím, jestli jsem nějakého člověka s tmavou barvou pleti - kromě teda cigánů - někdy potkala. Vlastně na nich ani nijak pohledem nevisím, vždyť by to bylo trapné jak pro ně, tak později i pro mě samotnou. Jsou to lidé, jak jsi napsala, a nejsou odlišní od nás ostatních, přestože by se dalo polemizovat, že vlastně všichni jako jednotlivci jsme odlišní. Spíše si jasně vzpomínám, kdy, kde a jak jsem potkala kdejakého Korejce nebo lidi "z tamtěch končin", kterých je po Česku a rozhodně i v jiných zemích - kde se můžou uplatnit ve svém odvětví, čili obchod s povětšinou sáčkovým oblečením za babku - habakuk. Je jich plno a všude, jako malých myší. Někdy se chovají normálně, jindy docela podivínsky, ale nikdy jsem o nich křivé slovo vážně neřekla. Ale zpět k tvým otázkám.
Už jsem napsala (a ty také), lidi jsou stejní, ať jsou "černí", hnědí, fialoví, modří nebo bílí, vždyť je to jedno! Záleží na tom, co skrývají v nitru. Je rozhodně na pováženou, jak se někteří lidé (rasisté) chovají k lidem jiného původu, jiné barvy pleti, nebo třeba i "sobě rovným" bělochům, kteří jen trochu vybočují z limitu toho, co je pro ně "normální". Lidi jsou svině, ale zase záleží, jak kdo. Někdy se člověk tváří, že je strašně milý - a to ať je jakékoliv barvy pleti - a ve skutečnosti to může být pořádný potkan! Tím myslím prevít :-)
Rasista nejsem - nechci nikoho utlačovat, zprovodit ze světa, zavřít do vězení za nic, a nic podobného taky. Jen mám občas problém s názorem na Romy, pořád od každého slyším, jak jsou špatní a pořádné *píp* a podobně. Ale jsou takoví všichni? Když jeden běloch udělá něco, je třeba trestat a odsuzovat všechny? Je pravda, Romové mají tak trochu v povaze i ve vzhledu budit dojem, že jsou "špatní" a "zákeřní" - v uvozovkách, protože jsem si stále o nich neutřídila myšlenky. My máme ve třídě na střední škole jednoho kluka tmavé pleti, říkáme mu (samozřejmě potajmu) Cigánek, protože se tak chová i tak vypadá. Do školy chodí, když se mu chce a to dělá bordel, i když se na první pohled jeví jako klidný hoch, ve skutečnosti je to rarach. :-) Někdy s ním bývá i zábava, to musím uznat, a není tak špatný.
Podle mého názoru "nejhorší" rasou, která na světě je, jsou běloši. Ti přeci jsou, vždy byli a vždy budou pány světa, no ne? :-D Podstatné na tom je, že to byli vlastně po celou (nebo maximální většinu) historie "Ti bílí", kdo utlačoval a vyvražďoval a hnal ostatní jiné pleti a jiných národů do otroctví. Kdo se nehodil - a nebyl běloch! - ten měl smůlu... Tohle se s námi všemi poveze neustále, a v základu je věc směšně jednoduchá - stačí změnit svůj pohled na svět a na lidi kolem sebe, ať už jsou jacíkoliv, pokusit se je poznat a vnímat je jako velice podstatnou a nepostradatelnou součást života! Přijmout věci (a lidi) takové, jací jsou. Vždyť "oni" se musejí přizpůsobit více, než my. Co bychom byli za lidi, kdybychom se k nim otáčeli zády jen kvůli tomu, jak se narodili, nebo jim dokonce házeli pomyslné i skutečné klacky a kameny pod nohy?

17 Kleo Báthory | E-mail | Web | 24. července 2013 v 19:30 | Reagovat

Vidím tu čiernych stále viac a viac (a stále viac a viac mi to lezie na nervy). Mala som možnosť prehovoriť s černoškou zopár slov, lebo to bola moja kamoška, keď som bývala na jednom sídlisku v KE. Poslednú dobu som sa začala zaujímať o multikulturalizmus a jeho následky, a tak som voľako trochu xenofóbna. Nepáči sa mi to, že sem sa nasáčkujú žltí alebo čierni (v najhoršom prípade moslimovia). Nemajú tu čo hľadať. Nie je snáď dosť v riti táto krajina? Ale na dovolenku môžu sem prísť :D Aj keď neviem, čo by tu chceli vidieť :D.

Nemyslím si o sebe, že som rasistka, ale keď vidím čo robia, tak už mám v sebe trochu tej xenofóbie. Ale inač ja by som nikoho nezbila, nezabila alebo neviem čo kvôli tomu, že je inej farby kým nespraví niečo mne. Lenže to môže kľudne aj biely. To môže kľudne každý. Lenže potom oľutuje :DDD Ale proti multikulti som aj budem!

Och, do rici! Ja som si spomenula, že mám v rodine černocha. 1 moja teta(? neviem, lebo som ju nevidela, len prababka mi rozprávala a ani nepovedala čo mi ona je) má vraj s ním decko (deti? neviem teraz, asi deti). Moja rodina ju nechce ani vidieť.

18 Míša | E-mail | Web | 24. července 2013 v 22:12 | Reagovat

No nevím. Mám je ráda, nevím proč, ale u nich mi většina přijde taková sympatická. Když jdu po ulici a nějaké si všimnu, zásdně se na ně nekoukám ... ale nedávno jsem si to rozebrala. Když někde jdu, běžně koukám na lidi okolo se, tedy na bílé ano. Když se podíváme vzájemně, usměju se. Ale když jde Černoch, koukám jinam, aby to nebylo blbé. Jak se pak musejí cítit, když vidí, že se na něj ani nepodívám, když je míjím? To se musí dopilovat. Kde je tam hranice civění?

19 Natt | Web | 25. července 2013 v 6:34 | Reagovat

Nejprve musím říci, že je to velmi dobře napsáno.. :)
Bydlím ve větším městě, ale těžko říct, kolikrát jsem černocha viděla. Já při chůzí městem se sluchátkama v uších a pohledem skloněným k zemi kolikrát příliš nevnímám lidi okolo sebe... Můžu říct, že jsem ho určitě viděla, přesněji bohužel ne.
Na dovolené (ano, na dovolené v ČR) jsme při obědě v jedné hospůdce černocha potkali, vlastně jsme se i seznámili, pokecali. Onen černoch byl doktor v nedaleké nemocnici, což překvapovalo i mě.
Osoby s tmavou pletí mi nijak nevadí - tedy jedná-li se o černochy. Vadí mi spíše romové, ovšem ne všichni. Neházím všechny do jednoho pytle, za život jsem potkala i pracující a hlavně slušnou romskou rodinu, bydlcí pár pater nade mnou. Vadí mi ti, co nepracují. Sedí, čekají na dávky..
No a co já a rasismus... Nu asi musím říct, že jsem byla za rasistu dříve několikrát označena, sama se teď za něj nepovažuji (A to ani při poslechu skupiny Braník :D ). Ovšem jsem proti multikulti...

20 Ká. | Web | 25. července 2013 v 10:58 | Reagovat

Rasista nejsem, černoši mi nevadí, ale romové ano, i když někteří jsou slušní, to ale málo z nich..

21 Nausy | E-mail | Web | 25. července 2013 v 12:04 | Reagovat

Já bydlím naproti vysokoškolským kolejím a bydlí tam mnoho studentů jiných ras a národností. Přijdu s nimi teda do kontaktu hodně. Nemám s nikým problém kvůli jejich barvě pleti.
Pro mě je důležité chování lidí.
Mnohdy se cizinci chovají líp než moji bílí spoluobčani.

22 Bee | Web | 25. července 2013 v 12:55 | Reagovat

Mě nevadí lidi cizího původu a ani tmavší pleti. Můj táta je z Maroka a je tmavší pleti, tak jsem zvyklá pro mě je to úplně normální. Ikdyž je opravdu divní, že vždycky když někam dem civěj na nás. I na mě civěj přitom nejsem černá, ale de poznat že nejsem úplná češka. Lidi odlišní od nás jsou i často přátelštější...Okolo sebe mám hodně kamarádů tmavší pleti. Jediné co mi u nás vadí sou cikáni, ale některý jsou taky v pohodě =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama